Oops! It appears that you have disabled your Javascript. In order for you to see this page as it is meant to appear, we ask that you please re-enable your Javascript!

Čtyřiadvacetiletý introvert, perfekcionista a pragmatik na zabití, žijící na západě Čech (hrdý skoroplzeňák). Ičař (ajťák, fotograf a pojišťovák v jednom) a absolvent České zemědělské univerzity v Praze. Trochu divný asociál, jak jinak. Podle MBTI jsem něco mezi INFJ (umělec) a INTJ (analytik). V některých věcech dávám přednost feelingu před daty a čísly, jindy naopak upřednostňuji jasné informace, to záleží na situaci. Mou oblíbenou činností je hraní textových RPG her. Svoje bezcílné toulání světem internetu se čas od času snažím omezit a věnovat se něčemu konstruktivnějšímu, jako je focení, psaní, čtení (drsná realita, Stephen King, Jeffrey Deaver, fantasy) nebo něco jiného. Někdy se místo nekonstruktivního toulání po internetu věnuji neméně konstruktivnímu sledování filmů a seriálů (Blacklist, Doctor Who, CSI a další). Mám taky rád muziku (rock a metal především) a věnuji se tomu, co mě zajímá (psi, počítače, Amerika, esoterika, symboly…).

Vlastním dvě kočky, kocoura a fenku Bernského salašníka. Miluju čokoládu, stříbro, košile, polštářky, velké psy, cesty po USA, borůvky a vanilku. Nesnáším blbý a arogantní lidi, pavouky, psí imitace, rajčata a mátu.

O umění se snažím ve dvou rovinách – fotím a píšu povídky. Fotit jsem začal brzy a nejsem schopný to pořádně datovat, holt rodinná fotografická firma. Povídky píšu zhruba od roku 2005. Na to, jak je píšu dlouho, jich mám dost málo. Ne proto, že bych neměl nápady, ale jsem dost často líný psát. I tak je ale psaní povídek mým nejlepším únikem z reality, a proto je někdy moje tvorba tak ponurá se špatným koncem.

Pakliže jsem Tě tak neodolatelně zaujal, můžeš mi zkusit kontaktovat přes e-mail, Telegram nebo Skype. Stačí si vybrat příslušnou ikonku dole v liště. Po kliknutí by se samo mělo objevit okno pro psaní zprávy, pokud je v Tvém zařízení nainstalovaný správný software.

„Nikdy se nesměji nejlépe. Bojím se, že by to mohlo být naposledy.“ Jan Werich