Něco nedopsaného

Do oken dřevěných severských domků bičuje déšť se sněhem a tma zahaluje krajinu kolem. Takové počasí už trvá několik dní a obyvatelé Finska dobře vědí, že zlepšení mohou čekat minimálně až za necelé čtyři měsíce. Není se co divit, že toto počasí působí depresivně i na ty, kteří zde žijí celý život.
V obývacím pokoji jednoho z těch domečků, leží v křesle černovlasá dívka. Zdá se, že spí. Pokoj je útulný a na stěnách visí nejen spousty menších i větších obrázků, ale také losí paroží. V krbu tiše praská smrkové dřevo a plápolající oheň osvětluje místnost. Teplo z krbu bez potíží vyhřeje celý dům. Před krbem na zvířecí kožešině sedí asi sedmnáctiletá dívka a její světle hnědé oči pozorně, až trochu fanaticky sledují plameny.

Číst dál ->Něco nedopsaného

Sash a Ginny

Síň se pomalu začala zaplňovat. Studenti i profesoři přichází na oběd o polední pauze a tak je v síni poměrně rušno. U profesorského stolu, který se nachází naproti dveřím a jako jediný z pěti stolů v síni je umístěn horizontálně, sedí mladá profesorka, Sasha. Její pohled je zaměřený na její kolegyni, Ginny, která právě vstoupila do síně v černé kožené bundě a plátěných kalhotách. Výraz v její tváři nasvědčuje tomu, že asi není v nejlepším rozpoložení. Spěšným krokem míří ke svému místu u profesorského stolu.

Číst dál ->Sash a Ginny