Autor: Fori
Žánr: jen myšlenky
Beta-read: žádná
Forma: er
Počet slov: 1462
Přístupnost: homofoby nebereme
Poznámka: Vinovo myšlenky, co jiného.
Myslel si, že tenhle pocit už nezažije, že ho v něm dokáže vyvolat jen Adrian a nikdo jiný. Celou dobu se po tom skoro rozchodu úporně snažil najít někoho takového, ke komu by cítil to samé. Nešlo to, a když konečně přestal hledat a začal se smiřovat se samotou, najednou se zjevil chlap, co s ním chtěl strávit jednu noc. O nic víc nešlo, jen jedna společná noc páchnoucí sexem a potem dvou těl. Jenže už tu noc se něco zvrtlo. Nadával si za svoji stupiditu, protože nevěřil, že on by mohl k němu cítit něco víc, vlastně cítit jakýkoliv cit než potřebu po sexuálním zážitku. Marcus. Byl jiný a přesto tak podobný Adrianovi, možná to byl ten důvod, proč se do něj zakoukal jako pitomá čtrnáctka do idola třídy.
Marcus měl v Anglii práci a jeho vzal sebou, asi jen z rozmaru, kterému Vinny tak úplně nerozuměl. Jejich vztah byl volný, klidně si mohl v Londýně ojet, koho chtěl a Vinovi by to nejspíš bylo jedno, ale proč ho sebou bral, když ne kvůli sexu? Cítil k němu snad něco Marcus? Byl ten cit už tehdy opětovaný? Nevěděl a asi mu nebylo souzeno, aby věděl. Možná bylo i na jednu stranu lepší, že to netušil. Jenže v tom divným anglickým maloměstě, co si říkalo hlavní město, se potkal se Samem. Jaká to kurevská náhoda.
Když mu Sam řekl o tom znásilnění, zaplavil ho pocit surové zuřivosti vůči tomu, kdo si dovolil jeho zvířátku ublížit. Rozešli se, jenže ta potřeba chránit nezmizela ani proto, jaké city v něm vzbuzoval Marcus. To, co vůči Samovi pociťoval v tom Londýně, nebyla nešťastná láska, kterou teoreticky měl cítit, a kterou nepochybně zažíval Sam. Kéž by mu mohl říct, že mu Sam chybí stejně jako on jemu. Jenže ať se na to díval jak chtěl, Sam mu výrazně nechyběl. Neměl z toho těžkou hlavu jako tenkrát z Adriana. Měl ho rád, ale nemiloval ho, to si uvědomil hlavně tam v Anglii. Byl vlastně rád, když pak mohl odejít pryč.
Odešel, aby mohl začít sledovat tu svini, co neudržela ptáka v kalhotách a sehnat něco, čím jí odpráskne. Sehnal a nebylo to ani tak moc těžký, asi prostě léta praxe z New Yorku. Věděl, kde hledat lidi, co mu prodají nějakou pistoli na jeden odstřel škodný. Nic víc od té pistole nečekal, ale nakonec se nedočkal ani toho. Bylo to do vzduchu vyhozených osmdesát liber. Nechal ji v noci v bundě, když se vrátil do bytu. Dopoledne už na stole našel jen rozebranou hromádku bordelu, co se dala nazvat pistolí možná někdy v roce 45 v bitvě o Berlín, možná ani to ne. Teď v roce 2014 by mu to přinejlepším urvalo pár prstů, možná celou ruku k zápěstí. Rozhodně by tím nikoho jinýho než sebe nezabil.
Byl na Marcuse nejdřív nasraný za to rozebrání, jenže při detailnějším pohledu na jednotlivé, špatně čištěné kusy bývalé pistole se vztek změnil na vděk. Za blbost se platí, měl zbraň před tím bastardem rozebrat a pak mu jednotlivý díly narvat postupně do prdele, ale pozdě bycha honit. I kdyby za ním šel, peníze by zpět nedostal a ani by ho stejně nenašel. Na to by musel být dýl v tamějším podsvětí, aby našel někoho, kdo nalezený být nechtěl.
Vzal tedy za vděk Marcusovo nožem a šel si vyřídit nezaplacené účty. Ještě tu noc byla v parku k vidění jedna zkrvavená mrtvola, nedalo to vlastně ani moc práce. Však ten blbec si za celou dobu nevšiml, že ho někdo sleduje. Ještě zkusil krátce před smrtí ohnout nějakého kluka, ale ten mu dal loket do xichtu a prásknul do bot. Vinny už mu pak sám jen rozbil rypák, probodl a nechal pomalu chcípnout. Sam byl jeho, ať už s ním chodil nebo ne. Ať ho miloval nebo ne. Byl jeho, přesněji řečeno, byl pod jeho ochranou a na tom nic měnit neplánoval ani po rozchodu. Díky tomu byla ráno v parku nalezená už jen zdechlina jedné svině.
Tu noc poprvé dovolil něco Marcusovi, vlastně mu dovolil úplně vše. Vrátil se v podivné náladě a tohle mu svým způsobem pomohlo se srovnat. Paradoxně tím ale ještě víc zesílilo to, co už v té chvíli cítil k Marcusovi, byl z toho taky díky tomu ještě zmatenější. Pak se vrátili spolu do New Yorku a začalo se to hnojit s Lucasem. V tu dobu to ještě šlo, ale pak udělal tu koninu s Martinem.
Musel to udělat, ale Lucas by to nepochopil a možná ani Marcus ne, neuměl to posoudit. Co o Marcusovi vlastně věděl? Pořádně nic, moc mu toho o sobě neřekl, a když, tak jen kusé informace. Na jednu stranu ho to žralo. Choval k němu náklonnost, ale dohromady ho vlastně neznal. Tušil, že Marcus si o něm už leccos zjistil, ačkoli k němu žádné informace na internetu nevedly, dával si na podobné věci pozor. Jenže lidi jako Marcus měli prsty dlouhé až do úředních záznamů a tam se před ním schovat samozřejmě nemohl. Ostatně už na samém začátku v té hospodě znal Marcus jeho jméno i bydliště. Jistě, sám měl na podobné věci Wikiho, o kterém nic netušil ani Lucas, ale z nějakého důvodu si nenechal od něj vypracovat záznam na Marcuse, ačkoliv by mohl.
Wiki Victor, jeho informátor, který už mu několikrát zachránil zadek před basou, protože dopředu věděl, kdy Vinny nemá šanci udělat to, co plánoval. Nebylo to levné, ale rozhodně se vyplatilo Wikiho si předcházet. Ani on ho ale nemohl varovat, že po něm jde Lucasův pocmrda potom, co se utrhl od Lucase a začal dělat na vlastní pěst. Byla to kravina, to zjistil brzy, ale hrdost mu nedala, aby za Lucasem přilezl zpět s prosíkem. Nakonec mu ten magor vlastně prokázal službu. Měl alespoň důvod, aby navštívil velkého chlebodárce. Nikdy si předtím pořádně neuvědomil, kolik peněz má díky práci, kterou mu dohazoval Lucas. Kradení aut, přebrušování značek, zprostředkované kšefty s drogama. Až když byl odkázaný na vlastní pěst, mu došlo, že víc než polovinu jeho příjmů vlastně tvoří záležitosti od Lucase.
Jasně, Marcus mu nabízel, že uživí oba, ale do hajzlu, to prostě nešlo. Jeho práce možná nebyla čistá jak lilie, ale viset někomu na krku? To by se raději pověsil na nejbližší strom za lano. I tahle nabídka ale naznačovala, že Marcus ho nebere jen jako povyražení bez potíží. Ostatně to mu řekl i Lucas, když za ním s tím prosíkem fakt pak přišel pod záminkou vrácení čisté mikiny. Myslel si, že ta krev už z toho nepůjde dolů, tekla z něj jak z vola, když mu ten kretén přerazil nos o zem.
Bože, myslel si, že tam u toho auta vážně chcípne. Nikdy nebyl tak blízko smrti, bál se. Fakt se bál. Riskoval krk dennodenně, ale tohle… fuj, nikdy by to nikomu nepřiznal, ale byl podělanej strachy. Nechce umřít, ještě ne, ještě je na umírání brzy. Naštěstí přijel Lucas a zachránil mu prdel. Nevěděl tehdy ani teď, jak to zjistil, ale vlastně to bylo jedno, nezáleželo na tom. Stačilo vědět, že ten kretén z něj slezl a přestal mu mířit na hlavu pistolí. Nakonec ho to stálo krk, že Vinnymu rozbil frňák a mířil mu na spánek. Marcus ho za to oddělal, pomstil ho.
Marcus… bože, další chlap, co z něj udělal školačku prožívající orgasmus při představě namakaného borce ze školního fotbalového týmu. Dobrá, možná na tom byl o něco líp, ale mentálně si tak občas rozhodně připadal. A pak mu to Marcus řekne, jen tak v polospánku mu řekne, že ho miluje. To byl další pokus o vraždu v krátké době za sebou, nebo mu to aspoň tak připadalo, když se srdce opomnělo v úderu, možná dokonce ve dvou. Jo, přesně tak na tom byl, když ta slova uslyšel.
Najednou to, co bylo vysloveno nahlas, přestalo být pro srdce takovou zátěží. Sám sobě si najednou dokázal přiznat, že Marcuse miluje a dokázal to přiznat do ucha i jemu. Nelhal. Marcus v něm probudil něco, co se Samem nikdy nešlo. Přestal myslet na Adriana, možná se i konečně smířil, protože tu najednou byl někdo, kdo nebyl ze všeho ustrašený, kdo stál pevně na vlastních nohách i sebevědomí. Adrian mu najednou nechyběl. A co víc, Marcus k němu opravdu choval city hlubší než jen sexuální. Co na tom, že to bylo otevřené a mohli oba spát, s kým chtěli. Asi to ale osobně stejně nevyužije, jak tušil. Miloval Marcuse a díky tomu neměl potřebu vyhledávat sex nebo cokoliv jiného jinde, nebyl prostě takový, ať už byl, jaký chtěl. Nejspíš i proklatci umí milovat… nebo on nebyl proklatec.