Poprvé

Seděl na posteli svého dlouholetého kamaráda jen ve spodním prádle a dlouze přemýšlel. Asi sedmnáctiletý hubený chlapec s černými vlasy, na levé straně měl tenký, červeně obarvený pramínek vlasů sepnutý obyčejnou gumičkou, ale na první pohled to nebylo patrné. Působil zamyšleně a snad malinko utrápeně. Byl v pokoji po tmě a modrýma očima zíral před sebe, probíral se myšlenkami, které ho už řadu týdnů tížily a kradly mu klidný spánek. Nemluvil o tom, ale věděl, že už to beztak brzy vypluje na povrch, nejspíš dnes. Kdy jindy by mělo, když ne teď? Neměl mu na tu nabídku spaní kývnout, ale stalo se a už nemohl jen tak odejít. Ještě než na sebe stihl začít potichu nadávat, dveře pokoje se otevřely a dovnitř vstoupil Kyle.

„Copak se děje?“ broukl k sedící hromádce melodickým hlasem a pousmál se dobrácky. Jeho mírně sportovně vypracované tělo osvětlovaly jen venkovní pouliční lampy, jejichž světlo si našlo cestu přes sklo a záclonu v okně. Díky tomu získávalo téměř vše v pokoji svoje zvláštní kouzlo, zvláště pak on. Mírně osvícené, ale přesto spoustu stínů a temnoty. Měl by se vzpamatovat a přestat na něj tak civět, ale to prostě nešlo. Visel na něm pohledem. Ztěžka polkl a donutil se odpovědět.

„To nic, jen jsem se trochu zamyslel. O nic nejde,“ zalhal tiše, ale docela přesvědčivě. Dodal k tomu ještě úsměv, aby té pohádce dodal na věrohodnosti. Stáhl se na posteli, aby mu uvolnil místo, když se k němu přesunul blíž, jenže Kyle si nesedl něj. Zůstal stát nad ním a jen ho pozorně sledoval svýma šedozelenýma očima, možná maličko pichlavě za tu nehoráznou lež do očí, nebo mu to tak alespoň připadalo, těžko říct.

„Opravdu? Myslel jsem, že Tě něco trápí,“ pozvedl obočí a prohrábl mu mírně černé, trochu už přerůstající vlásky. Bylo to tak něžné a krásné gesto.

Zavrtěl se a na sucho polkl. Neodpověděl, pouze sklopil pohled a zacivěl do země. Co by mu na to měl taky odpovědět, že? Kyle věděl všechno, ale některé věci mu přesto říct nemohl. Myslel si, že by ho to nezajímalo nebo by se na něj kvůli tomu tvářil divně. Jistě, on bez xichtů skousnul, že jeho nejlepší kamarád od školky je gay, ale kdyby mu řekl, že nikdy s žádným klukem vlastně pořádně nic neměl a rád by to zkusil s ním, to už by bylo přece jen trochu moc. Nemohl pokoušet jeho toleranci, zvlášť když věděl, že Kyle není na tak úplně stejné vlně jako on. Minimálně měl přítelkyni, se kterou vedl dobře fungující vztah už čtyři měsíce. To samo o sobě něco znamenalo a rozhodně by nebylo dobré mu něco ze svých myšlenek dávat najevo. Ne, ne, rozhodně ne. Však ono to tu hloupou hlavu přejde a přestane blbnout.

„Jackie, no tak“ zkusil to znovu a sehnul se k němu. Věnoval mu krátkou pusu na rty. Trochu bezděčně, ale s citem. Vlastně netušil, zda nedostane pár facek, ale v současné chvíli ho to netížilo. Jackie mu ale žádnou facku nevěnoval, místo ní jen překvapeně zamrkal a pohlédl na něj. Nenapadlo ho, že by se něco takového mohlo kdy stát a on mu teď jen tak z ničeho nic věnuje polibek? No, vlastně jen pusu, ale to už ve výsledku bylo jedno, vždyť nebyl teplý, nebo to aspoň o sobě tvrdil, tak proč to udělal, sakra? Baví ho to koukat, jak je z něj mimo či co?! Ne, Kyle nebyl zmetek a ani nebyl zákeřný, tak ale proč?

„Co na mě tak koukáš?“ slabě se usmál a pohladil ho po tváři, čímž ho vytrhl z myšlenkového pochodu.

„Proč to děláš?“ když nepřišel na odpověď sám, prostě se ho na rovinu zeptal, ačkoliv poněkud nejistě a pohlédl mu do očí. Netušil, zda vlastně vůbec chce znát odpověď, ale asi ano. Určitě ano.

„Mám Tě rád a ty mě taky, ne?“ konečně se posadil vedle něj a hodil kolem jeho ramen ruku, prohrábl mu dlaní vlásky a naklonil k němu hlavu. Pozoroval ten dokonale zmatený a snad maličko utrápený výraz, kterým mu Jackie tak trošku připomínal jeho domácího labradora Kevina, což mu ovšem přiznat nemohl. Už snad jen proto, že šlo o obtloustlého starého psa, kterého k většímu pohybu přivedlo pouze to záhadně se objevující a mizející červené světýlko z laserového ukazovátka. Vždycky pak krčil čelo, dělal si vrásky a vypadal dokonale psovsky. Jackie působil podobně, jen jeho pohled nebyl tak směšný jako ten Kevinův. Raději nic dál neříkal a jeho ho hladil ve vláskách, myšlenky na letitého domácího mazlíčka zaplašil.

„Jistěže Tě mám rád, ale ty přece nejsi na kluky, tak mi nedělej v hlavě ještě větší binec. Stačí, že z Tebe nespím už několik týdnů,“ kníkl, i když ta druhá polovina souvětí zněla docela nakrknutě, nejspíš díky tomu mu hned na to věnoval smutný pohled. Nechtěl se vztekat, ale Kyle mu nic neulehčoval, spíš naopak a ještě mu dával takovou nějakou falešnou naději. Dobře věděl, že spolu nikdy chodit nebudou, ale to neznamenalo, že o tom nemohl snít a dělat si fantazie po večerech. To přece zakázané nebylo, ne?

„Ne, to nechci, nechci Tě trápit. Proto ani nechci, aby ses trápil tím, že s Tebou nemůžu chodit, protože víceméně nejsem na kluky,“ pronesl chlácholivě a rukou opustil jeho vlásky, přejel mu konejšivě po obnažených zádech dlaní, Jackie se maličko otřásl.

„Co znamená to: víceméně nejsem na kluky?“ optal se tiše a zadíval se mu do očí pozorněji. Snažil se v nich něco najít, i když mu to nepomáhalo. Neuměl v nich číst, stejně tak moc neuměl číst v jeho tváři. Nikdy mu to čtení z řeči těla a grimas tváře nešlo, tohle byl evidentní důkaz. Poznal jen to, že se Kyle nezlobí.

„Nechtěl bych vztah s klukem, ale nehnusí se mi to,“ odtušil a pokrčil rameny. Pozoroval Jackieho, kterému se znovu zjevně rozjely myšlenky na plné obrátky, než ale stihl zapřemýšlet, o čem přemýšlí jeho společnost, jejich rty se spojily. Jackie ho sám od sebe políbil a při tom zavřel oči, jinak se ho ale alespoň zatím nedotýkal.

Kyle překvapeně zamrkal a po chvilce začal polibek něžně oplácet, sám nakonec zavřel oči. Vrátil ruku do jeho vlásků, čímž si ho přichytil a druhou ruku omotal kolem jeho pasu. Přejel mu jazykem po rtech, čímž si nenásilně vynutil přístup do úst toho, s nímž chodil už do školky a později do třídy na základce. Jackie ho pohladil po rameni, na kterém nechal ležet svoji ruku a přístup do tlamky mu umožnil s mírným zafuněním. Bylo to natolik jiné než se líbat s přítelkyní, ale Kylovi to evidentně nevadilo. Zavítal rukou do už v tuhle chvíli neklidného klína a stáhl mu o kousek níž trenky, během čehož ho pohladil.

Jackie zaskučel, ale nechal se bez protestů osahávat. Položil se zády na postel a skoro jako děvka se mu vystavil, nedokázal to ovlivnit. Bylo to tak příjemné, nemohl uvěřit tomu, že tohle je skutečnost. Bylo to mnohem lepší než jeho všechny sny dohromady. Ani netušil, kdy přesně přišel o trenky, ale bylo mu to jedno. Hladil Kyla po hrudi a břiše, skoro až ostýchavě mu packou sám zavítal pod boxerky a pohladil ho po jeho chloubě. Líbilo se mu, jak Kyle tiše vzdychnul. Omotal kolem něj nohy a zkusil ho přitáhnout, ale on se nenechal.

Ignoroval jeho smutný pohled a místo toho stáhnul své spodní prádlo. Nechal ho spadnout k trenkám, které se válely u postele a až poté se k Jackiemu přitáhl, aby ho políbil a nechal svého kamaráda, aby kolem jeho boků omotal nohy. Ani nečekal, že ho to s klukem bude tak vzrušovat, ale o účincích Jackieho hlazení a dráždění nebyl sebemenší pochyb. Nemohl to ani popřít, protože by to byla doslova viditelná lež. Natáhl se ke stolku a nahmatal naslepo tubu s gelem, aniž by se odtáhl z polibku. Nechtěl se vzdalovat svými rty od Jackieho ani na tu chvilku a zatímco se nemotorně snažil poradit s tubou, rty přesunul na krk, který mu byl přeochotně vystaven. Nechtělo se mu kolem toho motat moc dlouho a ani nemusel, Jackie byl v podobném rozpoložení.

#

„Bylo to hezký,“ zašeptal Kylovi do ouška a věnoval mu letmý polibek na tvář s vyčerpaným, ale šťastným úsměvem. Ležel na boku, zatímco jeho společnost ležela na zádech a unaveně přivírala oči. Do sprchy už se evidentně nedostanou.

„To bylo, ani jsem netušil, že to může být takové,“ přitakal a prohrábl Jackiemu vlásky. Nechal ho, aby se u něj stulil a přetáhl přes ně peřinu. Oba byli příjemně unavení a byl čas si pořádně odpočinout, zvlášť když ráno nemusí vstávat a než se vrátí rodiče z výletu? To mohou stihnout ještě spoustu věcí.