Únos

Rozdrnčení zvonku ho překvapilo natolik, že sebou trhnul a pohlédl bezděčně na dveře do obývacího pokoje. Stiskl zuby a pohlédl na hodiny na monitoru před sebou – 19:46. Co po něm kdo teď chce?! Nikoho nečekal a nikoho nezval. Druhé zadrnčení ho přimělo k pohybu. Zvedl se a přesunul se přes celý byt ke vstupním dveřím, kde zvedl bílé sluchátko. „Kdo je?“ zamručel nelibě a stáhl obočí. Nechtěl návštěvu a už vůbec ne neohlášenou.

„To jsem já, Rask“ ozval se povědomý hlas, kterému majitel bytu ovšem neodpověděl. Místo toho ťukl do červeného tlačítka a příchozímu hostovi neochotně odzvonil dveře. Ty vchodové do bytu nechal zavřené a počkal u kukátka, dokud se nepřesvědčil, že návštěva přichází sama, až poté dveře otevřel a ustoupil. „Co tu chceš?“ zamručel na příchozího a sjel ho pohledem, když se mu tak vlezle ocitl v jeho chodbě. Ani se nesnažil tvářit příjemně, byť mu na rtech přistálo letmé olíbnutí. To ovšem neopětoval.

„Přišel jsem si popovídat…“ odtušil host a sklouzl po něm pohledem, snahu o fyzický kontakt vzdal. „Mohl bys aspoň předstírat, že mě rád vidíš?“ rozhodil rukama a stáhl obočí. Nakonec rezignoval a prostě se přesunul svému hostiteli do obývacího pokoje, kde mu zabral gauč. Mírně se po bytě porozhlédl, ale žádné novinky neočekával. Ten brloh byl stále stejně temný a chaotický, jako kdykoliv předtím. Neměl tam bordel, to zas ne, jen chaos. Majitel bytu se usadil proti němu do křesla a pozvedl obočí. Myšlenku na nějaké kafe či vodu mohl zřejmě taky rozpustit, evidentně se ničeho nedočká.

„Tak o čem chceš mluvit?“ neměl zájem si povídat víc, než bylo zjevně nutné.

„Slyšel jsem, že máš stálého obchodního partnera,“ nakousl to ledabyle, jako by ho to vůbec nezajímalo.

„Proč se zajímáš o to, pro koho dělám? Už dvakrát jsem ti řekl, že pro Curlinga dělat nic nebudu ani za zlatý prase,“ jeho dávná známost mu nemusela říkat vlastně nic. Dobře věděl, proč přišel.

„Curling ti zaplatí jakoukoliv sumu, tak přestaň bejt tak umanutej. Vždyť o co jde?“ snaha o nenásilný a nevinný rozhovor tedy zřejmě taky nevyšla.

„O to, že je Curling hovado a jeho špinavý prachy nechci. A nebudu to znovu dokolečka opakovat. Nebudu pro něj dělat, tečka,“ zavrčel podrážděně, už ho to nebavilo neustále opakovat. Připadal si jak u blbejch na dvorečku a netušil, co na tom ten idiot nechápe.

„Budeš,“ oznámil mu tiše a sklopil hlavu, načež zničehonic vytáhl pistoli, odjistil a zamířil ji na něj. Nechtěl to dělat, fakt ne, ale tohle bylo kdo s koho a on prostě musí dostat rozum. Hned teď.

James ztuhl a několik vteřin jen beze slova zíral do tlumiče odjištěného Glocka. Absolutně to nečekal a nebyl schopný mu najednou cokoliv odpovědět. Rask se k němu přiblížil, aniž by zbraň sklonil. „Co to doprdele děláš?“ vydechl tiše a zvedl konečně pohled do náhle divokých očí osoby, se kterou kdysi dávno strávil vícero příjemných večerů. Ty mu teď ale přišly na míle vzdálené, jako by se snad ani nestaly. Jako by je ústí namířené pistole vymazalo.

„Půjdeš se mnou a nenuť mě střílet,“ oznámil mu tiše. Nechtěl to, nechtěl, aby k tomuhle došlo. Došel až k němu a vztáhl na něj ruku, aby ho zvedl, jenže v tu chvíli přišel kopanec do kolene. Zaskučel a pokusil se chytit Jamese za triko, ale prosmýkl se mu. Vyrazil proti němu a chytil ho hned o pár kroků dál. Dostal loktem do obličeje a do břicha, kdo by řekl, že se ten počítačový pavouk umí prát? Jenže on měl pistoli.

Souboj ukončil utlumený výstřel a řev. James se složil k zemi a rukama si chytil stehno. Rask ztuhl a nechal svého soupeře spadnout na zem. Zpanikařil, ale nemohl ho tu nechat. Zavolal by policajty a Curling by ho zabil. Ne, to ne. James prostě půjde s ním! Čapl ho za rameno a zkusil ho vytáhnout na nohy, jenže on nespolupracoval. Jen skučel a kalhoty i podlaha byly zkrvavené. Zadoufal, že netrefil tepnu, ale neměl na výběr. Chytil ho a prostě vyvlekl ven z bytu, tu nohu může vyřešit za chvíli v autě. Nezajímaly ho ani ty stopy, které po sobě James nechával na podlaze, zatímco se nechal vléct.

Nedokázal se mu vzepřít, noha krvácela a bolela, nebyl schopný zastavit rukama protékající krev. Kdy se ocitl na zadních sedadlech si snad ani neuvědomil.