Autor: Fori
Žánr: fantasmagorium
Beta-read: žádná
Forma: du a ich a er?
Počet slov: 179
Přístupnost: jakákoliv
Poznámka: Je to fantasmagorium. Pochybuji, že to kdokoliv z čtenářů pochopí, není to ani povídka. A přesto je to zřejmě nejosobnější, nejbolestnější a nejsilnější slátanina, co se tu kdy objevila. Pocity jedné choré mysli.
Měl bych se usmívat na lidi a mít se strašně fajn.
Však máš střechu nad hlavou, dobré jídlo a musí Ti být hej!
Měl bych se malovat a líčit.
Proč to neděláš?
Měl bych si přestat vymýšlet svůj svět.
Však Ti musí být fajn tak, jak žiješ!
Měl bych si vzít sukni a halenku.
Proč neukážeš, jaká jsi krásná ženská?
Měl bych žít tak, abych splňoval předpoklady ostatních.
Však to zvládá spoustu jiných!
Měl bych se vpasovat do tabulky.
Proč se vymykáš?
Měl bych si opatřit muže a děcko.
Však každá ženská by ho měla mít!
Měl bych se zakousnout a žít jako jiní.
Proč musíš ukazovat všem kolem, jaký jsi cvok?
Živočich, co žije mimo tabulky a škatulky. Živočich zavřený v krabičce představ a očekávání. Sápe se po vratkých stěnách krabičky, protože nahoře objevil světlo. Je tak snadné zatřást krabičkou a shodit ho dolů. Však jen hybaj zpátky. Skoro jsi utekl, ale tam dole v krabičce je ti fajn. Neboj se, vím to nejlíp, protože ty nic nevíš. Jsi jen Živočich, co sní o Slunci v temné krabičce.