Už je to let vážně mnoho,
co žena otrávila muže jednoho.
Claudius, císař mocného Impéria,
dlouho byl předmětem mysteria.
Závěť svou se ráčil pozměnit,
Agrippiina Nerona vyčlenit!
Britannicus prý měl usednouti na trůn,
ženině vlivu učiniti utrum.
Svého chlapce se chystá bránit,
jeho nástupnictví zachránit.
Řím se mu bude k nohám klanět,
křesťany brutálně vyhánět.
Ani jeho otčím nebude stát v cestě,
dobrou večeři císaři přineste!
Můj drahý, usedni ke stolu,
zanecháme už toho sporu.
K večeři dnes bude smaženice,
pak půjdeme spolu do ložnice.
Claudius si spokojeně hoduje,
o svém životě nevědomky rozhoduje.
Noc byla pro něj velmi krušná,
omáčka s oleandrem je výbušná.
Travič se činil opravdu moc,
císař asi nepřečká noc.
V brzkých ranních hodinách opouští ho duše,
bude se o tom dlouho psát v literatuře.
Proradná manželka utají tuto zprávu,
pro Nerona přichystá velkou oslavu.
Neronova vláda bude slavná,
s jeho sklony možná i ohavná.
Ale svému synovi cestu umetla,
tyrana na trůn mateřsky dovedla.
Agrippina nežije však věčně,
Nero se chová nebezpečně.
Svůj vděk ji ukáže nakonec stejně,
nechá ji zavraždit, samozřejmě.