Autor: Fori
Žánr: hodně au
Beta-read: ne
Forma: er
Počet slov: 866
Přístupnost: netuším
Poznámka: Když je někdo blbej… Ollie si ani po varování v povídce Luxus nedal říct a za Tomem lezl dál. No… takhle to dopadlo.
Zrovna se vracel od Toma, když mu cestu dovnitř továrny zatarasil svým tělem jeden z Isaacovo goril. Ani se nestačil rozkoukat a už ležel na zemi s bolestí břicha. Černoch mu vrazil pěst do žaludku a následně ho rovnou u vchodu seřezal jako psa. Nebral si žádné servítky, přesto se však velmi obratně vyhýbal surovějším ranám do míst, kde by mohlo dojít k vážnějšímu zranění. Bylo to nekonečné, bědoval, ale k ničemu mu to nebylo. Schovával hlavu pod rukama, ale přesto šlo do obličeje spoustu ran, nedokázal je jednotlivě ani vnímat. Cítil jen, jak mu stéká krev přes oči.
Rány ustaly a Ollie regulérně brečel a kňoural. Žádná kost zřejmě nepraskla, přesto ho bolelo celé tělo. Gorila od něj ustoupila a on si všiml lakýrek, které se k jeho schoulenému tělu přiblížily. Isaac mu přišel říct svoje, ale on neměl sílu mžourat a zvednout k němu pohled. Velký Černoch si o něj slabě opřel nohu, ale brzy ji zas sundal.
„Varoval jsem Tě, Ollie a ty stejně jako idiot lezeš za Thomasem, aby sis mohl zadarmo zašukat? Tak jen do toho, protože tady se týden ani neukážeš, rozumíš?“ zavrčel na něj a slabě do něj kopl. Měl ho plné zuby. Ollie se mu pokusil odpovědět, ale neměl na to sílu, vzmohl se jen za další zakňourání. „Vytáhni ho na ulici, ať vypadne a vyber daň,“ zaúkoloval svého poskoka a odkráčel zpět do svého továrního království jako mocipán. O indiána se dál nezajímal, bylo mu relativně jedno, co s ním teď ten týden bude. Byl si naprosto jistý, že se nedokáže chytit jinde a jako špinavá šlapka se zas poslušně připlazí s prosíkem. Byli všichni stejní a tenhle nebyl jiný. Možná měl kořeny původních Američanů, ale byl stejná špína jako všichni ostatní.
Ollie o tom tak dalece přemýšlet nedokázal. Silná tlapa gorily ho popadla a po chodníku vyvlekla o kus dál od vchodu do továrny, tam si do jeho schouleného těla ještě tvrdě kopla a nakonec mu vybrala kapsy kalhot, zatímco on se nezmohl na žádný odpor, nemělo by to vlastně ani smysl. „Nepřibližuj se k továrně, nebo ti přidam dvakrát tolik!“ zasyčela mu do ucha gorila a odešla zpět, zatímco on zůstal ležet na chodníku.
Pomalu a velmi nakonec opatrně otevřel oči, načež se začal hrabat na nohy. Kňučel a bědoval, byť se dokázal postavit a kosti ten útok zřejmě vydržely všechny. Jenže celým tělem mu pulzovala bolest, hlava se chtěla rozskočit na tři části a v obličeji měl spoustu krve a podlitin. Nemusel se ani prohlížet, aby o tom věděl a zbytek těla? Ten se do rána vybarví do všech odstínů modré. Začal se plahočit, aniž by tušil kam, po tváři mu dál a dál klouzaly slzy. Ani netušil, jestli mu z nosu teče krev nebo nudle… nejspíš to bylo obojí.
Ušel několik bloků, než se po močovině páchnoucí zdi znaveně svezl k zemi a ustlal si na zemi na kartonech, které ležely vedle popelnic. Neměl sílu hledat cokoliv lepšího a útulnějšího. U sebe měl sotva šest dolarů, jestli gorila byla přesná. Strčil třesoucí ruku do kapsy, aby to ověřil, ale našel tam jen čtyři dolary. Takže si ten zmetek vzal víc. Tohle měl sotva na jídlo a vodu na dva dny. S tímhle xichtem si nedokáže najít klienta a neměl ani střechu nad hlavou. Regulérně byl v háji a začal si to uvědomovat až teď, když se s tím nedalo nic dělat. Vážně mu za tohle Tom a jeho společnost stála? Fakt? Nakonec se mu podařilo roztřeseně usnout vysílením. Netušil, co bude dělat. Byl bezradný a nevěděl nic. Hlava ho bolela natolik, že nedokázal přemýšlet. Kdo mu teď pomůže?
#
Zařekl se, že za Isaacem dřív než za týden skutečně nepřijde. Našel si místo mezi bezdomovci v Harlemu. Neměl tam moc co pohledávat, ale většina místního osazenstva se ho rozhodla trpět výměnou za to, že jim tam nebude zavazet. To on neplánoval, choval se tak, aby nebyl téměř postřehnutelný. Nasbíral si nějaké kartony a noviny na spaní a sám sobě se za to hnusil. Prodat se podle očekávání nedokázal fakt nikomu. Trpěl dojmem, že se o to vynasnažil i Isaac. Odstřihl ho od jeho sponzorů tím, že mu zakázal přístup na jeho klasický plac a tím ho položil na lopatky. Velký Černoch dobře věděl, že jakmile by se dostal k jednomu ze sponzorů, životní podmínky by se mu rázem zvedly o 120 %. Jenže to přesně Isaac nechtěl, ten ho v tom chtěl nechat pořádně vykoupat, a tak měla hlídka rozkaz ho nenechat přiblížit. Málem kvůli tomu dostal druhou nakládačku.
Pokusil se dostat do centra, které pomáhalo bezdomovcům, ale když se začali zajímat o jeho věk a o to, odkud pochází, raději utekl. Mohli by ho brzy sebrat policajti, což neměl zapotřebí. Fízlové byli teď to poslední, co potřeboval ke svému neštěstí. Zkusil žebrat kolem Manhattanu, ale bídně mu to pokrylo i jen náklady za jídlo a pití. Omezil se na jedno jídlo denně, protože na víc se nevzmohl. Byl vlastně po ránu většinou rád, že dokázal vstát.
Večer pátého dne na ulici si zkrátil cestu do svého nočního království. Nechtěl obcházet několik bloků, byť věděl, že v nich nemá co pohledávat. Doufal, že se mu konkurence vyhne a žádnou nepotká. Bylo to naivní.