Životní změny

Cestou z obchodního setkání s madam Robinson se ještě zastavil pro nějakou večeři a zmrzlý hrášek, ale teď už byl konečně doma a mohl vyčerpaně i bolestně vyfouknout, opřený na dveřích malé garsonky v Islingtonu. Pomalu odložil tři tašky svého malého nákupu na botník a vysvlíkl se z bundy. Při té příležitosti zacivěl do zrcadla na svůj odraz. Monokl pod levým okem se stihl moc pěkně vybarvit do nezdravé fialovomodré a nevypadal, že by se chtěl do rána rozloučit. Blbý Mirble… kdyby počkal ještě pár hodin, dostal by to, co tak chtěl. Blbých 40 liber.

Gabriel potichu zanadával a pak se s nákupem přesunul do své kuchyně. Napůl rozbředlý hrášek strčil do mrazáku a pizzu do trouby. Zbytek nákupu rozestrkal na své pozice ve skříňkách a lednici než se pizza ohřála. Stihl mezitím zapnout notebook na stole v obývací části pokoje, ale svou večeři si nakonec vzal k jídelnímu stolku spolu s lahví Guinesse. Jeho myšlenky se konečně mohly rozjet naplno.

Bylo mu jasné, že nebýt charismatické Dámy, Mirble by mu zřejmě věnoval ještě několik ran, než by se mu ulevilo za ty čtyři dny čekání. Pravda, nezachoval se k němu zrovna férově, jenže kdo mohl tušit, že se práce pro Ms. Robinson zkomplikuje? Chtěl to jen dořešit dřív, než nakousne něco jiného. Bylo to příznivější než si přiznat, že jeho logistický systém plnění zakázek byl tak trochu na hovno.

Zůstával stále překvapený tím, jak se ho ona rozhodla chránit. Nabídla mu dokonce vlastní ochranku, kdyby náhodou se Mirble rozhodl jejich spor dál řešit. Byla to hloupost, kdyby se rozhodl dál ztrácet s ním svůj čas, přesto tu možnost ochrany od ní dostal. Přitom pro ni plnil pouze podřadné úkoly, na které zřejmě neměla nikoho svého, a tak využila služeb nájemného žoldáka Randyho.

Randy Jones – jeho druhé já. To já, které se rozhodlo žít mimo zákony a svět počestných Londýňanů. Vlastně třetí já, pokud by měl být přesný. Před Randym tu byl ještě Finnegan O’Brien. Hloupý zlodějíček, kterého mohl kdokoliv kdykoliv odprásknout, protože byl pro všechny snadno nahraditelný článek řetězce. Vlastně nebyl vůbec důležitý. Kdyby ho chtěl někdo odstranit, nemusel by se nikoho ptát. Nikdo by se neptal, nikdo by nehledal, skončil by jako bezejmenné tělo na městském hřbitově mezi žebráky, co umrzly přes zimu na ulici, nebo se uchlastali.

Ne, věděl už tenkrát moc dobře, že má rozhodně na víc, a tak nechal Finna zmizet. Shodil vlasy a jednoho rána 2011 z bytu nevyšel Finn, ale pan Randy Jones. Jenže se vlastně nic nezměnilo. Randy sice běžně nevykrádal byty střední měšťácké třídy, ale byl úplně stejně bezejmenný a nahraditelný. Jeho služeb využívala polovina londýnského podsvětí, protože byl relativně spolehlivý a jeho práce kvalitní. Jenže kdo z těch hlavounů by se ho kdy rozhodl bránit? Madam Claire Robinson.

Gabriel se musel pousmát, našel dneska to, co celou dobu vlastně hledal. Někoho, kdo je ochoten chránit jeho tvář a zřejmě i život. Nebylo nutné dál pátrat po někom dalším, u koho by se upíchl nastálo. Stálý zaměstnavatel si ho našel dnes sám, aniž by o tom zatím věděl. Byla jiná nejen v tom, že se ho rozhodla chránit. Nebylo moc osob něžného pohlaví, které by se pohybovali na téhle straně zákona, natož na tak vysokém stupni žebříčku. A ona se v tom světě pohybovala sebejistě, jako by to bylo něco zcela přirozeného.

Věděl toho o ní docela dost. Vždycky si hledal co nejvíc informací, když měl kývnout někomu novému na kšeft. Začala v Londýně podnikat teprve nedávno, a přesto už sahala po příčkách lidí, kteří byznys v hlavním městě dělali spoustu let. Králové byli ještě na míle daleko, ale princátka už nebyla tak vzdálená. Nečekal by, že je něco takového možné, hlavně ne u ženy. Ne, že by je podceňoval, ale jednat s chlapem je jednat s chlapem a tenhle svět byl poněkud konzervativní místo, bez ohledu na emancipaci kdekoliv jinde.

Jestli měl konečně někomu slíbit věrnost, pak to byla ona. Možná to bylo mírně sentimentální, ale ukázala mu přesně to, po čem celé roky pátral. Lidská věž se nedá postavit, když ti nahoře jsou ochotni obětovat ty dole. Byla to blbost, věděl to, ale utopisticky si přál narazit na někoho, kdo se tím skutečně bude řídit. Asi nevěřil, že by někoho takového našel, ale přání otcem myšlenky. Jestli ona byla ochotná chránit jeho i před blbým Mirblem, který mu jen pocuchal fasádu, pak by on měl být ochoten chránit její zájmy, přestože to typicky nedělal.

Do dnešního dne byl typickým žoldákem, vyšší nabídka vyhrávala. Pokud byl někdo ochotný za informaci zaplatit víc než její zadavatel, pak byl on ochotný ji prodat. Proč ne? Všichni to věděli, a jestli byl někdo, kdo mu svěřil podstatnější věci, co by se neměli dostat ven, pak si problémy zasloužil. Jenže jeho život se zjevně bude muset změnit, jestli se téhle šance, co dostal, má chytit.

Teď ji bude muset přesvědčit o svých kvalitách. Ms. Robinson musí vidět, že se vyplatí do něj investovat. Obětuje tomu všechny stálé zákazníky, pokud konečně najde to, co celou dobu hledal. Dokáže světu, že není jen blbeček se základkou, kterému se po rozvodu rodičů zhroutil svět. Ne. On má na mnohem víc a akorát čekal na příležitost, která k němu teď dorazila.

Být něčí člověk, znamenalo dost problémů. Bylo zapotřebí si krýt prdel víc, než když byl člověk nezávislý. Na žoldákovi by si málokdo vylil svoji frustraci, protože žoldák vyblije za peníze i to, co neví. Dělat na někom takovým násilí je zbytečné plýtvání energie, času a zdrojů. Stačí správně ocenit poskytnuté informace. Když se dostane konkurenci do rukou vlastní člověk, většinou z toho živý nevyleze. Žoldák ale nikdy nedosáhne na velké peníze. K fakticky krásným penězům přišel jen za nájemnou vraždu a to není ten typ zakázky, které by dostával každý týden. Vlastně za ten rok k tomu přičichl jen dvakrát. Pravda, nebyl tím známý, v Londýně byli za nájemné zabijáky úplně jiná jména.

Bylo zapotřebí konečně upustit od starých způsobů zlodějíčka Finna. Jako Randy Jones sice byl známá děvka pro všechno, ale to nebylo přesně to, čeho chtěl dosáhnout, když se rozhodl pro jinou identitu. Jeho vytyčeným cílem byla pravá ruka velkého jména a Ms. Robinson tím velkým jménem právě začínala být. Investovat se vyplácí jen do nových věcí a tuhle možnost už znovu dostat nemusí.

Jeho mužské ego se klidně smíří s tím, že má nad sebou ženskou, pokud získá to, co chce celou dobu – jméno. Teď bylo na čase poslat k šípku všechny svoje stálé i nestálé klienty a ukázat té Dámě, že se rozhodl pracovat jen pro ni. Věřil, že jakmile dokáže své kvality, ona sama ho dostane nahoru do vyšších příček.

Spokojeně se pousmál, ale úsměv brzy zase bolestně stáhl, Ne, teď jako první nebude dokazovat kvality, ale vytáhne z mrazáku ten hrášek a nechá ho rozmrazit na vlastním xichtě. Neurčitě zamručel a zvedl se od stolu. Prázdný talíř od pizzy strčil do myčky a vytáhl pytlík, který za dobu jeho večeře spojeného s přemýšlivým civěním do zdi, stihl znovu zmrznout. Připlácl si hrášek opatrně na bolavou tvář a s poloprázdnou lahví piva se přesunul na gauč v obývací části svého mrňavého bytečku.

Na gauči se uvelebil a přitáhl k sobě myš zapojenou do notebooku. Rovnou se pustí do dalšího úkolu od ní. Do konce týdne dodělá zakázky, které převzal a na nové už nekývne. Dneska vyhrál. A nikdy by nevěřil, že za to bude vděčný právě Mirblemu.