Nechci ti ublížit

Slohovka z devítky na motivy jedné hry ze série VBV (Velmi Bradavické Vztahy) a v hlavních rolích není nikdo jiný než slavný Cedric A. Scarabée a ještě slavnější poslední smrtijedka Ginny M. Weasley!

„Nechci ti ublížit” hlesne neznatelně do ticha Cedric. Ticho je zvláštní. Jen provazce vody bičují do oken té staré chatrče kdesi ve Francii. Je malá a od pohledu zvenku dosti chatrná. Uvnitř je útulno a v kamnech praská oheň, který vyhřívá chatrč.
Uprostřed místnosti stojí dvě postavy. Jedna z nich patří onomu muži, který před chvílí promluvil. Kape z něj voda a stojí před nějakou ženou. Ta má dlouhé rusé vlasy a svým nynějším zjevem připomíná spíše zmasakrovanou Mrtvou nevěstu Tima Burtona než živou bytost. I z ní odkapává voda na zem, ale ta je smíchána s nějakou jinou látkou. Podle barvy lze usuzovat, že se zřejmě jedná o krev vymývající se z jejích rudých vlasů. Je zablácená a sotva se drží na nohou.
„Tak proč mi ubližuješ?” vmete mu do tváře po další chvíli ticha. I když to spíš zní jako pokus přidušeného kuřete. Své tmavě zelenkavé oči sklopí k zemi, aniž by chtěla.
„Ginny..ty mi nedáváš jinou možnost. Nepleť se do věcí, kterým nerozumíš!” vyštěkne ledově, bez sebemenší známky citu a vyhledává její pohled.

„Nenutím tě k ničemu! Copak to stále nechápeš? Zničíš tím život sobě, jemu i jeho rodině! Pochop to konečně! Jste přeci přátelé.“ vyjede na něj stejně ledově. Poté dojde k posteli a nešťastně se na ni sesune. Všechno ji bolí a je unavená z událostí posledních dní. Až teprve teď si uvědomuje, že má na sobě stále ty šaty z plesu, na který on k jejímu zklamání nepřišel. Dole urvané a celé zablácené. Nohy bosé a v chodidlech má zabodané drobné kamínky po běhání venku.
Po těchto slovech se v chatrči rozhostí chlad. Nepříjemný, který zalézá pod kůži. Až se skoro může zdát, že chlad sálá ze samotného Cedrica. Ginny se zimořivě otřásne a schoulí se na posteli do klubíčka. Náhle Cedric, mokrý, zablácený a utahaný, vypadající ale stále lépe než Mrtvá nevěsta Tima Burtona, odhodí kravatu a plášť kamsi do prostoru. Své smaragdově zelené oči stále upíná na Ginny. Ta mu pohled s přivřenýma očima začne oplácet. Oba se navzájem tomu druhému vpíjí do očí. Cedric se posadí na židli u stolu a natáhne si pohodlně nohy. Ani jeden z těch dvou pohledem neuhýbá. Jakoby mlčky bloudili v myšlenkách toho druhého. To, jestli skutečně bloudí ví asi jen oni.

Ginny, po krátké chvíli vzájemného probodávání pohledy, vyčerpáním usne. Její dech se malinko zklidní a ona po té dlouhé době opět spí. Po několika dnech a šílených bezesných nocí opět spí. Sice neklidným spánkem, ale spí.
Cedric ještě ledabyle sedí na židli a pozoruje ji. Chlad, který z něho vycházel, je už dávno pryč a chatrčí se opět šíří teplo z kamen. Skoro to vypadá, jako by ji Cedric hlídal, ale i na něj brzy začne padat únava z nevyspání a mnoha událostí, které se v posledních dnech odehrály. Protože ani on ty dny neměl o moc klidnější než Ginny. Noci bezesné studené a naprosto šílené. Zvedne se a dojde se svým dlouhým kabátem, který až doposud ležel jen tak bez účelu na židli vedle něj  k posteli, kde leží schoulená Ginny. Přehodí přes ni opatrně kabát tak, aby se neprobudila. Chvíli nad ni jen tak stojí a pozoruje jak se ji zvedá a klesá hrudník tak, jak se nadechuje a zase vydechuje. Jako by Cedric váhal nad něčím, pro něj důležitým, a nevěděl, zda může, nebo jestli to vůbec chce udělat.
Po dlouhé chvilce nudného civění na spící Ginny a přemýšlením nad tím, co má nebo nemá udělat, se nad ni přeci jen skloní a svým obličejem se přiblíží k tomu jejímu. V tu chvíli může na svém obličeji cítit její přerývavý a o trošku zrychlený dech. Jemně ji políbí na tvář a přivře na moment oči. Jemně, ve snaze ji nevzbudit. Ginny se jen s heknutím zavrtí a spí jako po předávkování rohypnolem dál. Skloněný nad ní jí zašeptá tiše až skoro neslyšně do ucha „Nechci ti ublížit“.

1 komentář u „Nechci ti ublížit“

Napsat komentář: Týna Dubnická Zrušit odpověď na komentář

four × 5 =